Jak vypadá a funguje izolační sklo INTERM?

Jedná se o zvláštně a důmyslně provedené izolační dvojsklo s čirou folií uvnitř, která nahrazuje prostřední sklo trojskla a šetří tak jeho hmotnost, tloušťku a energii potažmo emise CO₂ na tavení jedné tabule skla. Folie není nalepená na skle (jak často slýcháváme), ale je napnutá přesně uprostřed v mezi skelní dutině a pevně ukotvená mezi dvojici rámečků.

Také použitá folie je velice zvláštní, má optiku jako běžná tabule floatu skla s Lt ≥ 89% (tzv. světelná propustnost), s vysokou UV odolností a je vyrobená tak, aby se ve skle ideálně napnula a zůstala za všech okolností napnutá. I materiál na její výrobu je vysoce kvalitní modifikovaný polyester, který na povrchu má další funkční vrstvu. Výrobu této folie zvládá jen několik firem na celém světě.

Co izoluje je vytvořený dvou komorový systém naplněný plynem se zvýšeným tepelným odporem (dnes výhradně argon) obdobně jako u trojskla, ale s menší tloušťkou, výrazně nižší hmotností jako dvojsklo a lepší izolační schopností než stejně silné trojsklo.

V radiační oblasti se přenos tepla zastavuje dvojicí teplo nezářivých vrstev nanesených na površích obou tabulí skel orientovaných k folii. Tyto takzvané low_e (low emisivity, nízkoemisivní neboli teplo nezářivé vrstvy) snižují přirozenou vlastnost skla jako výborného zářiče (říkáme: přirozený povrch skla je vysoký absorbér zářivého tepla) povrchu z 90% na 3% a méně záření tepla ve vzdálené IR oblasti (odtud pochází procentuální označení “emisivita” pokovených skel). V důsledku toho se jednotlivé rozdílně teplé vrstvy v izolačním skle “nevidí”, neovlivňují se tak teplotně navzájem a díky tomu můžou efektivně fungovat obě vytvořené izolační dutiny naplněné málo vodivých inertním chemicky netečným plynem argon a teplo musí při přestupu překonat celou hloubku obou dutin. S kinetickou energii z tepla (předávající se z molekuly na molekulu)  se částice plynu navíc mohou pohybovat vždy jen v jedné dutině, když napnutá folie vytváří funkční předěl pro omezení jejich pohybu stejně jako pevná tabule skla.

Podstatná funkční pokovená vrstva rozhodující pro výsledné vlastnosti z hlediska regulace solárních zisků a propustnosti viditelného světla (tzv. lite transmise L_t ) je umístěná na exterierové tabuli skla orientovaná k folii.  V naší výrobě rozeznáváme až 10 typů takových vrstev na skle, které výběrem dokážou solární zisky dvojskla INTERM nastavit v rozsahu cca 20%-60% propustnosti celkové kolmo dopadající sluneční energie a adekvátně tomu i nastavit prostup pro viditelné světlo. Platí zákonitost, že čím nižší solární prostup, tím menší i prostup viditelného světla. Zatímco u hodnoty solárního faktoru kolem 50% (INTERM sporo standart) je prostup viditelného světla 60% a více, u solárního faktoru 22% (INTERM TOP) prochází sklem už méně než 40% viditelného světla.

Jednoduchý přehled typů izolačního dvojskla INTERM podle použití, které všechny vykazují izolační schopnost zpravidla v rozmezí Ug 0.5 do 0.9W/m²K podle tloušťky vytvořených dutin (2×6-2x18mm).

sporo standart (Tl 62%, g=51%)

tam, kde nám nevadí nebo jsou žádoucí solární zisky, tj. severní občas i východní strany, okna v létě zastíněná nebo s možností venkovního stínění (žaluzie, rolety), otvory plochou malé vzhledem k velikosti místnosti. Dále pro pasivní stavby vyžadující solární zisky a umějící tyto zisky zužitkovat a regulovat negativní dopady od letního přehřívání.

sporo extra (L_t 55%, g=46%;

je o drobný stupeň lépe izolující verze iz. skla (zpravidla je lepší v hodnotě Ug  1-2/10) za cenu mírné ztráty propustnosti g a L_t. Obě pokovené vrstvy pro to mají ještě více sníženou schopnost zářit teplo (jen 1% energie se přenese zářením). Může být použitelná pro velké prosklené plochy na sever nebo otvory běžných velikostí na východ, případně jako základní snížení solárních zisků na jižní straně, pokud např. existuje možnost venkovního zastínění. Výslednou barevností a venkovní reflexí se nejvíce blíží běžného dvojsklu 1.1; Nečekejte ale, že bílá záclona nebo závěs či roleta budou za sklem bílé, nebudou a vždy bude výsledný vjem nových skel při pohledu zvenčí lehce do zelena.

sporo extra (L_t 55%, g=46%);

je o drobný stupeň lépe izolující verze iz. skla (zpravidla je lepší v hodnotě Ug  1-2/10) za cenu mírné ztráty propustnosti g a L_t. Obě pokovené vrstvy pro to mají ještě více sníženou schopnost zářit teplo (jen 1% energie se přenese zářením). Může být použitelná pro velké prosklené plochy na sever nebo otvory běžných velikostí na východ, případně jako základní snížení solárních zisků na jižní straně, pokud např. existuje možnost venkovního zastínění. Venkovní barevný vjem tohoto skla je stále barevně neutrální a blízký např.  trojsklu, ale v porovnání s ním je přece jen lehce viditelných více tmavších tonů barev.

select (L_t …..%, g<40%>28%);

jde o řadu skel poskytující základní protisluneční ochranu (nejvíce se používané (Lt/g). Sluneční zisky v porovnání s běžným dvojsklem 1.1 (g=63%) se snižují zhruba na polovinu. Pokud však máte nyní zasklené dvojsklo bez pokovené vrstvy s Ug=2.8 a solárním faktorem g > 70%, potom sklo z řady select Vám ubere procentuálně ještě více.  Také skla select se deklarují jako “barevně neutrální”, ale pokud byste do jednoho okna vedle sebe umístili sporo st. a select, tak barevný rozdíl uvidíte a to více, čím vyšší poskytuje protisluneční ochranu a čímž nižší je výsledný solární faktor. Barevný vjem bývá zpravidla do zelena, ale některé vrstvy jsou lehce modré nebo šedé.

TOP (L_t …..%, g<28%>22%);

není typem skla ke kompromisu, ale je předurčeno pro zásadní snížení solárních energetických zisků od slunce za cenu nezanedbatelného úbytku prostupu viditelného světla. V porovnáním s běžným dvojsklem 1.1 poskytuje až 3x vyšší ochranu proti přehřívání od slunce v létě. Pro to bylo původně navrženo pro zasklívání osluněných střešních oken, prosklených střech a světlíků, kde sluneční paprsky dopadají kolmo a způsobují tak největší přehřívání.

V několika posledních létech s větším počtem tropických dnů se izolační dvojsklo INTERM TOP začíná úspěšně používat i v běžném horizontálním zasklení hlavně tam, kde jsou plochou větší prosklené plochy orientované na jihozápad nebo západ. Sklo TOP má dvě barevné varianty a to základní se zvýšenou jasně platinovou barvou a stříbrnou reflexí a s větším úbytkem viditelného světla pod 50% ( což může být v případě škol nebo obdobných provozů v rozporu s hygienickým požadavkem na minimální osvětlení, ale v praxi se setkáváme s nahrazovaným zasklením polepeným odrazivými foliemi s úbytkem viditelného světla klidně pod 30% a i tak si nikdo nestěžuje, že by ve třídách byla tma) a druhé s modrým nádechem bez viditelné zvýšené reflexe se solárním faktorem také pod 30%, ale udržením prostupu viditelného světla těsně nad 50%.

Skla se liší označením podle římských číslic I a II. Varianta skla se stříbrnou reflexí často používáme také tam, kde je chtěné zneprůhlednění během dne, jako jsou vstupní dveře, střešní okna v zorném poli, prostoru v přízemí u chodníků, okna k sousedům atd. Ve všech těchto případech sklo poskytne dostatečné soukromí, pokud je venku světlo a uvnitř se nesvítí. Obrácením této bilance se tento jev zneprůhlednění okamžitě ztratí a je nutné použít standardní zastínění vně nebo v interiéru.

Výhodou vybraných typů pokovených skel je přes výrazné snížení solárního zisku fakt, že se skla nemusí (a nemůžou) kalit (forma ESG zvýšení odolnosti skla proti prasknutí od tepelného pnutí nebo mechanického namáhání /poškození), protože se nejedná o absorpční vrstvy, které se na slunci extrémně zahřívají. Na druhou stranu to může být i omezení, když požadavek je aby nově instalované zasklení do střech a světlíků mělo zvýšenou pevnostní odolnost třeba proti kroupám nebo pádu předmětu ze sousední střechy. Takový požadavek se řeší jiným typem pokoveného skla s obdobnými světelnými a energetickými parametry, které se aktuálně poptává u dodavatele ESG kalených skel podle v čase a místě dostupné nabídky. Barevnost  reflexe potom může být velice rozmanitá  je nutné posuzovat každý případ individuálně.

– sporo extra 0.3 (L_t …%, g=…..%);

Sluší se zopakovat, že folie INTERM je čirá není pokovená a její funkce není vytvářet tepelné zrcadlo jako u skel s folií HEAT MIRROR, kde folie sama měla pokovený jeden nebo oba povrchy a díky tomu vykazovaly v praxi jisté hlavně optické nedostatky. Přes uvedený zásadní rozdíl mezi skly INTERM a HEAT MIRROR, pro skla s folií i nepokovenou se v ČR s SR ustálil název HEAT MIRROR, případně HM. Zatímco výroba skel s folií HEAT MIRROR byla celosvětově zastavena, výroba skel INTERM s čirou folií zaznamenává v současné době v jediné výrobě v ČR renesanci zejména právě po použití jako náhrada nevyhovujícího zasklení v již existujících oknech a jiných prosklených otvorových výplních. Licenčně odvozeně od výroby v Pustiměři už vznikla výroba v Anglii a Švýcarsku a lze předpokládat vznik dalších výrobců (předpokládejme že časem i v ČR) podle toho, jako poptávka po tomto druhu skla poroste.

SOUVISEJÍCÍ POZNÁMKA: často se setkáváme s názorem, že nejvíc z hlediska nežádoucích solárních zisků v létě pocházejících z prosklených ploch, je nutné chránit na jižní straně. Ale není tomu úplně tak, protože z vysoké letní polohy slunce se odvíjí šikmý dopad slunečního záření na zpravidla svislé zasklení (pozor- netýká se šimých střešních oken) a velká část energie se tak přirozeně odrazí. Pro tuto vlastnost víme a z praxe je ověřeno, že největší problémy s přehříváním jsou na západní straně, kde sluneční záření dopadá prakticky kolmo do zasklení a většina energie tak projde a není zde časový prostor se nahromaděné energie před nocí zbavit.

SOUVISEJÍCÍ POZNÁMKA: popsaná vlastnost taky poskytuje uspokojivou odpověď na častou obavu zákazníků, že použitím skel INTERM protislunečních (z řady select nebo TOP) na osluněných zejména jižních stranách objekt přijde o chtěné solární zisky v topné sezoně. Právě rozdílná propustnost zasklení odvislá od úhlu dopadu slunečního záření Vám zajistí, že v létě převážně odrazivé zasklení se v zimě změní na více solárně propustné, protože záření dopadá na sklo více kolmo.